Souhvězdí
Pod pojmem souhvězdí
rozumíme přesně vymezenou oblast oblohy, ohraničenou
pevnými hranicemi. Hranice jednotlivých souhvězdí
byly stanoveny IAU v roce 1930. Jednotlivé souhvězdí
jsou tvořeny výraznými skupinami hvězd, které dávné
generace ve svých představách spojovaly do tvarů
zvířat, lidí, hrdinů, bohů a bájných tvorů.
Souhvězdí umožňují snazší orientaci na obloze a
většina názvů souhvězdí viditelných z Evropy pochází
z řecké mytologie. Názvy nejjižnějších souhvězdí
pochází z novější doby, mořeplavci a astronomové je
pojmenovávali především podle předmětů denní
potřeby (Dalekohled, Mikroskop, Kružítko,
Trojúhelník) a podle tam žijících ptáků (Fénix,
Jeřáb, Rajka, Tukan). Je třeba si uvědomit, že
hvězdy tvořící jedno souhvězdí zpravidla nepojí
navzájem žádné jiné vztahy vyjma toho, že se náhodně
při pozorování ze Země promítají do stejné oblasti
oblohy. Ve skutečnosti jsou od nás hvězdy různě
vzdáleny. Dále je třeba připomenout, že tvar
souhvězdí je dočasný; v důsledku vlastního pohybu se
hvězdy za desetitisíce let posunou po obloze
natolik, že se tvar souhvězdí změní. Celkový počet
souhvězdí je 88 a plně kryjí celou oblohu.
Viditelnost souhvězdí závisí na jeho deklinaci, na
roční době a geografické šířce pozorovatele.
Souhvězdí - podobně jako Slunce - vycházejí a
zapadají, takže jejich poloha na obloze závisí na
hodině pozorování. Každé souhvězdí je označeno
názvem v národním jazyce, latinským názvem a
třípísmennou zkratkou.
Například:
Velká Medvědice - Ursa Mayor - UMa.
Souhvězdí rozdělujeme na souhvězdí:
Dále je praktické rozpoznávat
souhvězdí:
Poznámka:
Při tvorbě popisu souhvězdí a bájí byla použita
následující literatura:
-
Josip Klezcek, Naše
souhvězdí
-
Vendula Dvořáčková,
Souhvězdí a jejich mýty
|