Spirální galaxie

Spirální galaxie s příčkou

       Spirální galaxie s příčkou jsou podobné normálním spirálním galaxiím. Jejich spirální ramena se ale nenapojují na jádro přímo, ale přes příčku, která se otáčí stejnoměrně spolu s jádrem. Označujeme je písmeny SB a doplňujícím písmenem, které udává stupeň zavinutí ramen:

• SBa – hodně zavinuté spirální ramena kolem jádra
• SBb – průměrně zavinutá ramena
• SBc – hodně rozvinutá ramena.

    Mezi spirální galaxie s příčkou patří např. i Mléčná dráha (typ SBc) – galaxie, kde se nachází i naše Sluneční soustava. Dále mezi nejznámější spirální galaxie s příčkou patří galaxie NGC1300 v souhvězdí Eridanus nebo M91 v souhvězdí Vlasy Bereniky.

1.

       Nepravidelná galaxie jsou galaxie, které postrádají výraznou strukturu. Mají sice také jádro, ale mnohem menší než spirální galaxie. Jejich disk má nepravidelnou strukturu i když v něm může být nezřetelná příčka. Vzhled je chaotický, bez náznaku spirálních ramen nebo eliptického vzhledu. Všeobecně se předpokládá, že čtvrtina z celkového počtu galaxií jsou galaxií nepravidelné. Většina nepravidelných galaxií jsou původem spirální nebo eliptické, deformované působením gravitace do nepravidelného tvaru.

Podle E. Hubbla se dělí na dva základní typy :

• Typ Irr I - vykazuje určitou strukturu, ale ne dostatečnou pro zařazení do Hubbleovy posloupnosti. Podle de Vaucouleurse se rozdělují ještě na dva podtypy  Sm s náznakem spirální struktury a ostatní Im.

• Typ Irr II - galaxie nevykazující žádnou strukturu příbuznou s Hubbleovou posloupností.

      Třetím typem jsou trpasličí galaxie označované jako dl nebo dlrrs. Tento třetí typ se jeví jako důležitý pro porozumění celkového vývoje galaxií, protože obsahují nižší množství těžších prvků a vyšší množství plynů, tak jak to předpokládáme u nejranějších galaxií ve vesmíru.

Typickým příkladem je např. galaxie M82 v souhvězdí Velké Medvědice, galaxie Leo A v souhvězdí Lva, nebo galaxie NGC1569 a NGC3109 ze souhvězdí Žirafy a Hydry.

1. galaxie M82 "Doutník" ve Velké Medvědici; 2. NGC6745 v Lyře

       Jen přibližně 5 % dosud prozkoumaných galaxií existuje osamoceně. To ale nevylučuje, že v minulosti gravitačně nereagovaly s jinými galaxiemi nebo do nich např. nenarazily. Takto osamocené galaxie mohou podle výzkumů vytvářet ve větším množství hvězdy, protože jejich plyny nejsou "kradeny" okolními galaxiemi. Většina galaxií je gravitačně vázána s množstvím jiných galaxií. Struktury, které obsahují do 50 galaxií se nazývají chudé kupy galaxií. Větší struktury, obsahující tisíce galaxií natlačených do oblasti několika megaparseků, se nazývají bohaté kupy galaxií. Obří kupy galaxií jsou gigantické množiny obsahující desetitisíce galaxií uspořádaných do kup, skupin a nebo i osamoceně. Kupy bohaté na velké množství galaxií mají nejčastěji pravidelný kulový tvar a galaxie jsou v nich rovnoměrně rozloženy se středovou koncentrací. V centru galaktického hnízda pak převládají galaxie eliptické, zatímco na okrajích galaxie spirální a nepravidelné. V centrální oblasti velké kupy galaxií se často nachází obří eliptická galaxie, která zřejmě zvětšuje svoji velikost v důsledku tzv. kanibalismu, tj. vtahování menších galaxií silným gravitačním polem.

        V největším měřítku se vesmír neustále rozšiřuje, což způsobuje, že průměrná vzdálenost mezi galaxiemi se zvětšuje. Skupiny galaxií však mohou tento efekt lokálně potlačit svým vzájemným gravitačním působením. Tyto skupiny vznikly v raném vesmíru, kdy se vytvořily spojením temné hmoty a galaxií k ní náležící. Nejbližší skupiny se pak spojily a vytvořily kupy galaxií. Toto probíhající spojování společně s nasáváním okolních plynů mělo za následek ohřev mezigalaktických plynů v kupě galaxií na vysoké teploty, dosahující 30–100 milionů K. Kolem 70–80 % hmoty kupě galaxií je ve formě temné hmoty, dalších 10–30 % se skládá z horkého, velmi řídkého plynu a zbylých pár procent tvoří viditelné galaxie.

        Naše Galaxie Mléčná dráha není součástí žádné kupy galaxií. Patří do menšího útvaru zvaného Místní skupina galaxií. Nejbližší hustou kupou galaxií je Kupa galaxií v Panně, která je vzdálena 45 milionů světelných let. Obsahuje asi 100 velkých galaxií, ale odhaduje se, že celkový počet galaxií přesahuje 2000. Spolu s naší Místní skupinou galaxií a několika menšími formacemi pak tvoří větší útvar, tzv. Nadkupu v Panně, někdy označovanou jako Místní nadkupa galaxií. Dalšími dominantními útvary jsou kupa galaxií v Kentauru, vzdálená 105 miliónů světelných let, a kupa galaxií v Hydře (140 miliónů světelných let). Každá z nich obsahuje přibližně 100 velkých galaxií. Další hustou kupou galaxií je kupa ve Vlasech Bereniky, vzdálená 300 milionů světelných let.

Část galaxií z kupy galaxií v Panně vzdálené 50 milionů světelných let

  Seyfertův sextet je příkladem kompaktní galaktické skupiny. Galaktická skupina je od nás vzdálena přibližně 190 milionů světelných let.

Fotogalerie dalších galaxií

 

 

1. spirální galaxie M81 ve Velké Medvědici; 2. eliptická galaxie M89 v Panně; 3. spirální galaxie M90 v Panně; 4. spirální galaxie M100 ve Vlasech Bereniky; 5. eliptická galaxie M105 ve Lvu; 6. spirální galaxie M106 v Honících psech; 7. spirální galaxie s příčkou M109 ve Velké Medvědici; 8. spirální galaxie M98 ve Vlasech Bereniky