.......Za okamžik se na monitoru objevila planeta Ifi v celé své kráse. Její dorůžova zbarvenou atmosférou stále prostupovala prosba volající o pomoc.

Právě když se Orel chystal na její průlet, zaznamenal radar skupinu malých objektů. Odstartovaly nejspíš z jednoho z Ifiných měsíců a rychle se blížily. Ylemův koráb se zastavil a zaktivoval ochranný štít.

„STROJE.“  hlásil počítač. „BEZ ZNÁMEK ŽIVOTA.“

      I přesto, že nález organického života byl na všech palubách negativní, cítil Hvězdný rytíř zvláštní neklid a vyčkával s největší opatrností. A udělal dobře. Když se neznámé objekty přiblížily na dostřel, zastavily a bez sebemenšího varování zaútočily dávkou tříštivých střel.

Ochranný štít je absorboval bez velké újmy. „Mají-li jen tyto zbraně, není důvod se znepokojovat,“ pomyslel si Ylem a pokusil se o navázání spojení. Marně. Orel tedy opsal velkou osmičku a připravil se k boji.

Vesmírné přízraky zatím zůstávaly bez hnutí viset v prostoru. Jejich řídící počítač nejspíš hodnotil situaci a měnil zbraně za účinnější. Hvězdný rytíř si ty podivné stroje se zájmem prohlížel. Každý měl podobu ptačího dravce, s hlavou ušlechtilého organika ženského pohlaví. Byly vyrobeny z neznámé slitiny, lehce mávaly blýskavými křídly a rozevíraly a zatínaly ocelové pařáty.

„Kovové harpyje.“ Ano, to byl správný název pro tyhle vesmírné sfingy.

„Co asi teď provedou?“ přemítal Ylem.

Nežli ale stačil domyslet, útvar čítající asi třicet těchto zvláštních strojů, prolétl kolem a seřadil se k útoku. V jejich drápech se objevily úzké raketomety. Ylem nečekal na zničující úder. Stáhl část štítu a vypálil laserovou střelu. Jedna z těch plechových oblud se rozprskla jako novoroční rachejtle a její zbytky byly rozprášeny do širokého okolí……